Z historie sportovního rybaření v Děčíně - Podmoklech

Přelom 19. a 20. století byl v Čechách obdobím vzniku spolků a klubů a také obdobím kdy se sportovní rybařina dostávala do módy. Ryby se na tekoucích vodách především lovily, nikoliv chovaly nebo vysazovaly. První údaje o organizovaném rybaření v Děčíně se datují do roku 1914, kdy byl založen "Rybářský spolek pro Děčín a Podmokly". Následně po vzniku Československé republiky byl založen v roce 1926 "Český rybářský klub" který vedle již jmenovaného byl organizací pro česky mluvící obyvatele. Prvním předsedou spolku byl pan Bošek Oto. Z období mezi první a druhou světovou válkou jsou doklady o činnosti rybářských klubů v Děčíně velmi skromné.

Rybářské právo patřilo v době po první světové válce velkostatku Thun-Hohenstein, který jej pronajímal německému spolku Tetschen Bodenbacher Fischverein a to smlouvou až do roku 1936. Český spolek neměl tedy vlastní rybolov a byl odkázán na německý spolek, který přenechával českému spolku určitý počet povolenek. V roce 1933 byl počet povolenek zvýšen z 80 na 100. Oba spolky žily vedle sebe a valných hromad se vždy účastnili delegáti z druhého spolku, aby potom podávali zprávu svým členům. Předsedou českého spolku byl v té době pan Jan Vít (předseda od roku 1930 do 1948), který se zasloužil o publikaci činnosti spolku v tehdejším časopise "Rybářský věstník" a později v roce 1936 při získání vlastního revíru od velkostatku.Je nutno zdůraznit, že spolek se vedle rybářské činnosti zabýval i konáním různých dobročinných a národnostních akcí ve prospěch české menšiny. V roce 1936 se podařilo za podpory různých i politických institucí získat na základě kupní smlouvy rybolov od Tyršova mostu až po státní hranici u Hřenska. Zbytek revírů tj. Labe do Roztok, Ploučnice k výtoku Dobranky a Jílovský potok koupil spolek německý. Zimní přístav na základě smlouvy z roku 1927 využívaly oba spolky jenom jako trdliště s odlovem ryb sítěmi 2x ročně. V roce 1936 tato smlouva zanikla a snahy získat nájem případně koupit rybářské právo jenom pro český spolek byly neúčinné. Získáním rybářského práva alespoň na část místních revírů bylo dovršeno dlouholeté úsilí o vlastní rybolov.

Oba místní rybářské spolky byly organizovány ve formě tzv. Poříčních svazů. Poříční svazy jako vyšší organizační forma pokračovaly ve své činnosti i po roce 1945, kdy v Děčíně Podmoklech obnovil svojí činnost "První rybářský spolek pro Děčín a okolí" za předsedování již zmíněného pana Jana Víta. Na základě udělené národní správy se rybáři usídlili v budově nynější restaurace "U přístavu" na Labském nábřeží a současně i v objektu nynějšího rybářského domova na Ústecké ulici.V létě 1948 pak bylo užívání budovy na labském nábřeží zrušeno (sídlo říční policie) a kancelář se přemístila do Bezručovy ulice, později do Ruské ulice. Od začátku padesátých let se kancelář přemístila do ulice Boženy Němcové v Děčíně 1 až do demolice objektu. Kancelář byla poté na Kamenické ulici a od roku 1998 je sídlo v novém Rybářském domově na Ústecké ulici č.23.

Únor 1948 zasáhnul i do činnosti rybářské organizace. Stávající výbor spolku byl tzv. vyakčněn a byl ustaven výbor nový jehož předsedou byl pan Vosáhlo Augustin (do roku 1951) Činnost organizace byla pak v rámci tzv. Národní fronty politicky řízena. Z pozdějších předsedů organizace je třeba zmínit pana Miroslava Růžičku, který řídil úspěšně organizaci dlouhodobě až do roku 1983, kdy náhle zemřel. Zasadil se o budování líhně v Bělé, obnovu rybníka v Srbské Kamenici. Z dalších osobností historicky významných a známých při naší MO zmiňujeme pana Šebestu (práce s mládeží od 1950 po dobu 20 1et), pana Václava Pojtingera dlouholetého hospodáře MO a průkopníka celokrajského hospodaření, Františka Kulhánka správce líhně a Josefa Hocha správce rybářského domova. Všichni jsou již jak my rybáři říkáme "na druhém břehu", ale s úctou na ně vzpomínáme. To nikterak nesnižuje zásluhy mnoha dalších členů, které ani nelze vyjmenovat na společném díle. Řada stávajících funkcionářů je držitelem nejvyšších svazových vyznamenání. V roce 1958 se spolek začlenil do činnosti Československého svazu rybářů a svými aktivitami dodnes patří k těm, kteří prosazují vše nové.

MO Děčín patří k největším organizacím v kraji. Členská základna je v dnešní době více než dvojnásobná v porovnání s rokem 1981(tehdy 1100 členů a 40 mládeže). V hospodářské činnosti převládá pstruhové hospodaření.

Tolik z historie, kterou nelze oddělit od současnosti. Kde je hranice mezi nimi? A tak hodnotit současnost necháme těm, kteří přijdou po nás.